Bělorusko
Obecně
Běloruská republika je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Největší hranice má s Ruskem, se kterým sousedí na severu a východě. Na jihu hraničí s Ukrajinou, na západě s Polskem a Lotyšskem a na severozápadě s Litvou. Rozloha Běloruska činí 207 600 km², je tedy největším státem Evropy, který nemá přístup k moři. Od roku 1994 je zde prezidentem Alexandr Lukašenko, který je ale velmi kritizován západními zeměmi kvůli nedemokratickému způsobu vládnutí a potlačování opozice, osobních práv a svobod. Administrativně se stát člení na šest oblastí. Hlavním městem je Minsk. Úředním jazykem je ruština a běloruština. Platí se zde běloruským rublem. Bělorusko je členem Společenství nezávislých států (SNS), které má za cíl zlepšit spolupráci bývalých státu Sovětského svazu. Dále je společně s Ruskem členem unie Společenství svrchovaných republik (SSR), která ustanovuje spolupráci těchto států v zahraniční politice, obraně a také v koordinaci hospodářské politiky.
Pokud se do Běloruska chystáte, určitě se vám bude hodit Turistický průvodce a mapa.
Povrch
Běloruské území je převážně nížinné. Reliéf země je málo členitý. Převažuje zde totiž rovinatý terén s malými výškovými rozdíly. Na jihu jsou často roviny močálovité, na severu je povrch mírně zvlněn v pahorkatinu, která má ledovcový původ. Odborně se tomuto povrchu říká moréna. V Minské pahorkatině - západně od hlavního města Minsk se nachází Dzjaržynskaja hara (345 m), což je nejvyšší bod země. Bělorusko je velmi hustě zalesněnou zemí. Objevují se zde dokonce i pozůstatky lesa, který pokrýval téměř celé území Evropy. Zbytek tohoto panenského pralesa leží u hranic s Polskem a nazývá se Bělovězský prales. Tato oblast je velmi chráněná, nachází se zde totiž člověkem nedotčená příroda, a je zapsaná i na Seznam světového dědictví UNESCO. Hranice mezi Polskem a Běloruskem jsou velmi střežené a uzavřené jak pro turisty, tak i pro větší zvěř. V Bělorusku se nachází několik velkých evropských řek, které se vlévají do Baltského moře (Západní Dvina a Němen) a do Černého moře (Dněpr s přítoky Berezina a Pripjať). Právě široké povodí řeky Pripjať je velmi zamokřené a močálovité. Rozléhají se zde Pinské močály, které jsou také označované názvem Polesí. Řeky jsou velmi hojně využívané pro lodní dopravu, ale i splavováním dřeva či na výrobu elektrické energie. V Bělorusku se také nalézá mnoho jezer, které vznikly před tisíci lety po ustoupení ledovce během poslední doby ledové. Objevují se zejména na severu země. Největší jsou jezero Narač (79,6 km²) a Asvějské jezero (52,8 km²).
Podnebí
Bělorusko patří do mírného podnebního pásu s mírným kontinentálním charakterem. Ovlivněné je Baltským mořem a Atlantským oceánem. Léta tu jsou poměrně teplá, průměrné červencové teploty se pohybují okolo 18 °C. Zimy bývají mírné s průměrnými lednovými teplotami od -5 do -7,5 °C. Směrem k východu teplota klesá. Je zde relativně malý počet srážek, které se nejčastěji objevují na jaře a v létě.
Obyvatelstvo
Celkový počet obyvatel Běloruska z roku 2008 činí 9 685 768. Bělorusů zde žije okolo 80 %. Dále se zde objevují menšiny Rusů, Poláků a Ukrajinců. Ve městech žije 67 % obyvatelstva. Okolo 60 % věřících lidí se hlásí k pravoslaví. Oficiálními jazyky jsou běloruština a ruština. Již v dávné minulosti se zde ruština používala více a ani dnes tomu není jinak. Rusky se mluví naprosto běžně a to i například ve školách. Kdo mluví bělorusky, může být dokonce považován za odpůrce režimu prezidenta Lukašenka.
Ekonomika
Bělorusko je průměrně rozvinutý průmyslově zemědělský stát, ve kterém probíhá proces transformace na tržní ekonomiku. Země má velký nedostatek nerostných surovin, musejí se tedy dovážet a to jak suroviny, tak paliva a dokonce i potraviny. Těží se zde ale draselné soli a rašeliny. Rostlinná výroba tvoří méně než poloviny zemědělské produkce. Hlavními plodinami jsou len, brambory, žito, pšenice, cukrová řepa nebo krmné plodiny. Rozšířen je zde chov skotu a prasat. Do hlavních průmyslových odvětví Běloruska patří průmysl strojírenský (výroba nákladních automobilů a traktorů), chemický (výroba hnojiv), petrochemický, lnářský, potravinářský nebo spotřební. Bělorusko také velmi poškodila havárie jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna roku 1986. Černobyl se totiž nachází pouze 7 km od Běloruska. Tato černobylská katastrofa zamořila radionuklidy 23 % území běloruského státu.
Města
Minsk je hlavní a největší město Běloruska. Počet obyvatel města činí okolo 1,8 milionu. Je hospodářským a kulturním střediskem země. Sídlí zde Společenství nezávislých států (SNS). Leží téměř ve středu země na řece Svisloč. Dělí se na 9 částí – rajónů. Patří k nejstarším městům Evropy, první zmínky o městu se tradují již z roku 1067. Město má tedy bohatou historii. Často se ale kvůli své poloze mezi Ruskem a Evropou stalo terčem bojů. To vedlo i k tomu, že se zde nedochovalo příliš architektonických památek. Ani druhá světová válka Minsk neušetřila. Zničeno bylo téměř neuvěřitelných 80 % města a zemřela takřka polovina jeho obyvatelstva. Nakonec se ho ale podařilo znovu podle představ socialistické vlády zrekonstruovat a tato podoba mu zůstala dodnes. V roce 1991 se stal hlavním městem již nezávislého Běloruska. V dnešní době Minsk působí velmi moderně a přátelsky. Místo historických památek tu stojí typické běloruské budovy propletené malými uličkami. Turisté zde mohou navštívit muzea, divadla a jiná kulturní zařízení.
